Jenže to je již dávno. Pak jsem 20 roků neměl, nebo lépe řečeno, jsem si nenašel čas. Až před 10 lety jsem se na známá místa vrátil a od té doby každý rok s několika přáteli přejdeme na back-country běžkách krásný hlavní hřeben Velké Fatry z Krížnej do Ružomberku. Samozřejmě již ne závodním tempem, jak tomu bylo dříve, ale přechod si užíváme několik dní s přespáním na chatách nebo na salaších.

Letošní výlet jsme si chtěli zvláště užít, neboť jeden z nás měl kulaté narozeniny a dal si přechod jako dárek k narozeninám. Podceněním váhy batohu jednoho z účastníků, zhoršeným počasím, zvolením neznámého cíle pochodu pro ten den (na Limbě jsme nikdy předtím nebyli) a v poslední fázi i díky zmatkům v komunikaci ve skupině (raději se o tom nebudu rozpisovat) jsme se s manželkou dostali do docela nepříjemné situace.

Žlutá značka v Severním sedle Rakytova ukazovala půl hodiny na Limbu, což se zdálo být rozumnější než pokračovat 1,5 hodiny na Smrekovicu. Všude okolo hustá mlha, následně i tma a žádné pokračující stopy, značky anebo tyčování. Prostě nás to v Severním sedle Rakytova zastavilo. Kdo zná hory, tak ví o čem píši. Naštěstí byl na této straně Rakytova signál a ochotný chatař Peter, který ještě s jedním ubytovaným pro nás do sedla vyšlapal a bezpečně nás svedl strmým lavinovým svahem do bezpečí útulny. Následující krásné slunečné ráno na Limbě, horký čaj a polévka od chataře nám pomohly vymazat pachuť předchozích zmatků.

Závěr

Jako pamětník musím konstatovat, že se klimatické změny podepisují i na tomto hřebenu. V posledních letech jsem zde nezažil idylické sněhové podmínky, které si pamatuji z dřívějška. Vždy to byl větrem vytvarovaný led, nebo sníh s ledovou krustou, případně úplně rozbředlý sníh a tak se čím dál více přikláním k tomu, že si budu muset obnovit svoji skialpinistickou výbavu. Dále, značení žluté značky vedoucí z hlavní trasy přes Severní sedlo Rakytova k Limbě je pro zimní podmínky nedostatečné. Podle mého názoru by zde mělo být jasně napsáno, že je cesta při hlubokém sněhu těžko prostupná až nebezpečná a že to nebude 30 minut, ale alespoň 1 hodina chůze v náročném terénu. Ze sedla také chybí tyčování pro případ mlhy.

[ Tipy na túry a aktuality z hôr môžeš sledovať aj na našom FacebookuInstagrame ]

Takže ještě jednou velké DÍKY chatařovi Peterovi za jeho ochotu a účinnou pomoc a pokud se bude tyčování cesty někdy v budoucnosti realizovat, tak rádi s manželkou pomůžeme.