Rozhovor Richard Gasperotti: Cieľom v Guatemale bolo vyliezť a zjazdiť tri aktívne sopky za tri dni
Richard „Gaspi“ Gasperotti je český freeride biker. V roku 2023 podnikol expedíciu s fotografom Milošom Štáfekom, kameramanom Ladisom Zemanom a Honzou Dvořákom. Gaspiho výzvou bolo zjazdiť na bicykli tri aktívne sopky v Guatemale. Pacaya (2552 m), Acatenango (3976 m) a Fuego (3763 m), ktorá patrí k najaktívnejším sopkám v Strednej Amerike.
Podarilo sa mu dostať do nebezpečnej zóny s padajúcimi lávovými kameňmi, kam sa na dvoch kolesách ešte nikto nedostal. V dokumente Over The Edge (Za hranu) môžete uvidieť Gaspiho zjazd počas sopečnej erupcie, ktorá bola bojom o život.
Čo bolo pre teba hlavnou výzvou zjazdiť na biku tri aktívne sopky v Guatemale?
Hlavní výzvou byla sopka Fuego, která patří k nejaktivnějším na světě a je to vlastně nejhezčí noční ohňostroj. Cílem bylo vylézt a sjet tři aktivní sopky za tři dny.
Aká bola tvoja fyzická príprava pred expedíciou?
[ Tipy na túry a aktuality z hôr môžeš sledovať aj na našom Facebooku a Instagrame ]
Připravoval jsem se postupě s batohem, který jsem používal a pomalu si do něj přidával zátěž. V období vánočních svátků jsem s rodinou chodil na procházky s plně naloženým batohem cca 18 kg a na něm ještě kolo. Takže jsem někdy vypadal i jako blázen, co lítá po lesních cestách a do kopců s kolem za krkem. V průběhu přišla na řadu i dechová cvičení.
Ako dlho trval výstup a môžeš nám opísať terén a celkový priebeh výstupu?
Když to vezmu postupně…. Na sopku Pacaya jsme se škrábali cca 9 hodin přes ostré čerstvé lávové kameny, bohužel jsme úplného vrcholu nedosáhly díky prudkému zhoršení počasí a padajícím kamenům. Na Acatenango jsme lezli cca 6 hodin do základního tábora a pak ještě dvě hodiny na vrchol. Přes údolí pak leží sopka Fuego a ze základního tábora je tam cesta cca 3 hodinky. Výstup v částech, kde je sopečný štěrk a prach, připomíná šlapání zelí. Chůze je pomalá díky sypkému podkladu. Je to stylem jeden krok a bota sjede o půlkrok zpět. Pohled z 4000 metrů vysoké sopky je prostě nezapomenutelný!
Čo ťa fascinuje vyhľadávať situácie, ktoré sú za hranou?
Já je až tak moc nevyhledávám, oni si vyhledávají mě 😊.
Mohol by si nám opísať nebezpečnú zónu? V dokumente sme mohli vidieť lietajúce lávové kamene, čo sa vtedy odohrávalo v tvojej hlave?
Nebezpečná zona může být i daleko v základním táboře, kdy tlaková vlna někdy doběhne až tam. Fuego je tak záhadná a nevyzpytatelná sopka, že nikdy nikdo neví jak bude prskat. Já si dal za cíl se s kolem dostat do vzdálenosti ke kráteru, kde ještě nikdo předemnou nebyl. Měl jsem cca 20 vteřin se otočit a ujíždět pokud jsem dostal hlášení z vysílačky, že je erupce velká do takzvané safe zóny. Ale i v této zóně jsou okolo kameny jak helmy, které sem dokáží doletět. V jednom okamžiku došlo k tak silné erupci, že i lokální průvodci brali nohy na ramena. V tu chvíli se ti prožene jen hlavou… Ať už to přestane padat. Ve vzduchu je tolik kamení, že hláška fotografa Miloše byla na místě: „Nikdy nevíš, kterej šutr tě trefí“.
Aké boli tvoje pocity pri zjazde?
Euforie, strach, napětí. Tam se ti odehrají veškeré emoce, kterým musíš dát průchod, aby si člověk zachoval chladnou a bystrou mysl. Tady se chyba draze platí a někdy i životem.
Gaspi, si nielen celou dušou freerider, ale aj umelec. Mohol by si nám predstaviť tvoj nápad zozbierať sopečný popol, kamienky a dať z toho urobiť umelecké dielo?
Byl to nápad spíše kamaráda Honzy Dvořáka ze Sport in Art, který byl součástí výpravy. Honza spojuje sport a umění a tady se povedlo něco unikátního. Po emailu od Národních parků Guatemaly jsem dostal souhlas si vzít z každé sopky cca 1 kg popela, jen z Fuega to prý asi nezvládneme, zaplatili bychom ho životem, ale povedlo se. Honza oslovil i známého australského umělce Wernera a vše do sebe začalo postupně zapadat až do zdárného finále a dílo bylo na světě.
Aký prínos mala tvoja expedícia, tvoje celkové zhodnotenie?
Pokud jde o umělecké dílo, tak vydražené peníze za toto dílo putovalo zpět do Guatemaly na pomoc matkám samoživitelkám a hlavně jejich dětem a zázemí pro komunitní centrum.
Pokud jde o mě, posunulo mě to na mé duchovní cestě o dost dál.
Môžeš nám predstaviť tvoje ďalšie plány?
Momentálně jsem se vrátil z Maroka a jsem rád, že jsem doma s rodinou. Cíle jsou a jsou to i další sopky na dalších kontinentech i ostrovech, jen na to nesmím tlačit a ono to postupně přijde. Teď se zaměřuji spíše na nadcházející akce ohledně Ebiku, školu Ebiku a testování prototypových komponentů.
Autor fotografií: Miloš Štáfek
