Nejde mi o nic jiného, aby ty změny názvu dělali systematicky, že se např. zaměří jeden rok na jedno pohoří a ne že se náhodně vybere pár názvů a ty změní.

To all: Nazdar chlapci, dnes som si prečítal (skoro) celú diskusiu od začiatku (od poslednej štvrtiny som to už nevládal). Nevidím do hĺbky argumentov oboch diskutujúcich strán, a je mi jedno, kto má väčšiu pravdu. Obdivujem "sveřepého" diskutéra Honzu286. Keď sa ten zahryzne do témy, nepustí ako buldog (a to diskusia trvá už 4 roky!). Len neviem o čo mu ide, aby sa komisia ospravedlnila za svoje (zjavné) nacionalistické postoje? Je taký zahryznutý len do Ťažkého štítu, alebo do všetkých krívd v premenovaní, či to je na Slovensku alebo v Čechách?
Mne osobne by bolo jedno, či si napr. v Plzni premenujú Slovenskú ulicu na Maďarskú, či Nemeckú, ale viem si predstaviť, ako by to vedeli využiť taký Slota, či raf-raf-Rafaj a rozoštvávať ľudí ďalej. Myslím, že na tomto fóre by sa mali riešiť iné témy (Goretex vs. NeGoretex a pod.:)). Chlapci, hoďte to za hlavu, sú iné a horšie problémy, ako názov nejakého štítu, napríklad odseknutá noha, či rakovina. Tak... a už som sa zamotal... a neviem čo ďalej. Aha, pokojné Vianoce a veľa turistického štastia do nového roku!

Len malá technická poznámka pre Honza286 pre príspevok z 8:48: Šťúr je škorpión. Má to byť bez mäkčeňa. :) Inak súhlasím s Triopsom a Lubom. A vôbec, je zbytočné diskutovať o takýchto somarinkách. :)

To Eric: Rakušan vlastní jazyk má, rakouská němčina je spisovným jazykem v Rakousku stejně jako švýcarská němčina ve Švýcarsku. Je to totéž jako americká angličtina v USA, nizozemština v Nizozemí (ve skutečnosti jde rovněž o dialekt němčiny). To jen pro upřesnění. To Lubo: Já si se slavnou Nazvoslovnou komisí před nějakou dobou dopisoval, ovšem jejich argumentace je silně nacionalistická. To MichaelS. já ten původní název Tater psal jako perličku spolu s nesprávným pojmenováním pro Skalnaté pleso, ovšem o tom Skalnatém pleso všichni taktně mlčí, neboť tam je ta nesprávnost do očí bijící, tedy se jaksi nehodí. Navíc jsem jasně psal, že Poláci už od 13.století nazývali Tatry Tatrami, zatímco na jižní straně Tater se i v oficiálních mapách používal název německý, odpovědí mi bylo, že to jsou jen mé výmysly. A zkus si přečíst příspěvek FunTTomase na trekingu, jenž také nehýří obdivem nad prací Nazvoslovné komise.

Honza skus povedat rakusanovi, ze nema narod, lebo nema vlastny jazyk :)

To honza286 ... nemohl bys nějak nastínit k čemu ty tvé příspěvky vlastně jsou/mají být? Možná by to nejen mě zajímalo, protože zatím mě napadá akorát že chceš jen tak prudit, ale maminka mě slušně vychovala (tedy, zkusila to:-), a tak než tě rovnou obvinit se raději zeptám:-))).

BTW ... jeden tady vzpomíná na Husáka, druhý tvrdí, že někdo staletí bydlí na úpatí nějakých hor a vůbec nemá potřebu je nějak pojmenovat ... my tady fakt budeme brzy za bandu totálních debilů ... abych se snad naučil psát slovensky:-)))

Honza, places na nespravnom hrobe!

Toto forum uz zo svojich pravidiel (s ktorymi si vlozenim diskusnych prispevkov suhlasil aj ty) nie je urcene na riesenie nacionalistickych a politickych otazok. Tvoje prispevky v tomto fore vsak z nepochopitelnych dovodov porusuju tuto zasadu.

Kedze nepredpokladam, ze tato diskusia moze mat akykolvek vplyv na nazvoslovnu komisiu UGKK, ktorej vystupy su zavazne pre oficialne pomenovania, su tvoje implicitne aj explicitne apely uplne zbytocne. Navyse nechapem, naco podnecujes vasne tohto charakteru, ked je nad slnko jesnejsie, ze ceski bratia su v nasich horach ako doma. Je to tak dobre a som si isty, ze to tak ostane bez ohladu na pomenovania.

To Triops: Základním znakem pro určení národa je společný jazyk a spisovná slovenština byla založena až l. Šťúrem (naopak první úřední listiny v češtině pochází již ze 14. století a mnozí z nejslavěnšjcích slovenských spisovatelů psali svá díla česky, což by při existenci slovenštiny nemělo logiku) (i když bych se nedivil, že na Slovensku tvrdí, že staroslověnčiny byla vlastně slovenština stejně jako Svatopluk byl slovenský král:) ). Celou dobu byla řeč o trvalém osídlení. Jinak jsem zvědav na ty důvody, proč by lidé ve středověku z Podtatranské brázdy měli důvod chodit hlubokými lesy Podtatranské brázdy až do Tater? Dostatek dřeva měli v mnohem nižších a lépe přístupných polohách, turistice opravdu neholdovali, těžbě drahých kovů se stejně jako v českých horách (Krušné hory) věnovali Němci.

Honza, a este mi aj vysvetli ako vznikol vesmir a co je zmysel zivota, lebo ty vies tusim vsetko, aj co si ktori ludia v ktorom storoci mysleli o ktorych horach a ci sa im tam chcelo chodit, to uz je tazky pripad. Ak nezacnes normalne argumentovat, tak sa posledny raz pokusam s tebou normalne bavit:
1) To, odkedy mozno hovorit o slovenskom obyvatelstve je na posudeni historikov, nie na tvojich osobnych pocitoch (nastastie) a v historiografii je zauzivane hovorit o slovenskom obyvatelstve od 10. - 12. stor. Ty asi narazas na moderne narody, ktore vznikli v 19. stor., ale to by sme dovtedy nemohli hovorit o nijakom narode, ani ceskom, ani nemeckom, nielen o slovenskom.
2) Stopy uz z obdobia Velkej Moravy su napr. v spominanom Smokovci (co je blizsie k Tatram nez Batizovce), ale aj Velkej Lomnici a Kezmarku (viac sa mi uz googlit nechcelo), ktore su zas par km dalej od Tatier ale nijak vyrazne. Takze sa im tam chodit chcelo a dokonca aj rozbit nejaky ten dzban, ktory nasli archeologovia. Bezpochyby v blizkom podhori Tatier boli mnohe slovanske osady, ale to kolko ich bolo nie je podstatne, tak sa mi to nechce hladat, aj tak sa u nas nerobia velmi systematicke vyskumy a vela je toho neobjaveneho.
3) Tvrdit, ze ludia, co zili pod Tatrami par storoci nemali dovod ich nijako nazyvat kym sa par km od nich neusadili Nemci je naozaj smiesne, to uz tazko komentovat.
4) Stale pises o Poliakoch v 13. stor. ale ja aj ivan123 sme ti tu dali linky, kde sa Tatry spominaju uz skor v 11. stor., aj ked v pozmenenom tvare.
5) Zo spomenutych veci mam silny pocit, ze to ty vytrhavas veci, ktore sa ti hodia a ostatne ignorujes ;)

To Triops: Vytrháváš jen to, co se ti hodí, věz tedy, že současné tatranské osady (Smokovce, Hágy, Lesná, Štrbské Pleso, Lomnica apod.) byly založeny až v závěru 19.století, tedy jejich území nebylo kolonizováno německým obyvatelstvem. Logicky tedy tito němečtí kolonisté založili níže položené obce (Gerlachov, Batizovce apod.). To slovanské obyvatelstvo (o slovenském obyvatelstvu nelze až do nějakého závěru 18.století vůbec hovořit) nemělo žáden důvod do samotných Tater chodit, jim stačily lesy v Podtatranské brázdě, horníci, kteří měli důvod chodit hlouběji do hor, byli německého původu. Psal jsem, že Poláci nazávali Tatry Tatrami již v r. 1255, Slováci ovšem nikoli, pro ně to byly vysoké hory, věděli, že existují, ale tím jejich zájem o ně končil, tedy neměli důvod je nijak pojmenovávat.

Čudujem sa Vám chlapi, že s 286tkou máte tú trpezlivosť. Nechajte ho, nech si diskutuje sám so sebou, keď si nechce dať vysvetliť.

Z tej citacie vyplyva len to, co je tam napisane. To, ze prvymi obyvatelmi Tatier boli Nemci si si uz ty domyslel. Ta citacia sa venuje kolonizacii, par osad tam mohlo byt predtym, aj keby nie, Nemcov tam podla toho poslal panovnik az po snahe slovenskych a polskych osadnikov uzemie kolonizovat - teda asi aj Slovaci aj Poliaci vedeli, ze tam nejake pohorie je, ked ho chceli kolonizovat a myslim si, ze ho nevolali "one" ;)
Bavime sa tu predsa o nazve Tatier, pre ten je podstatne ci v ich okoli zilo obyvatelstvo, ktore ich nejak nazyvalo. A je jasne, ze tam zili uz pred Nemcami. Kde najhlbsie v Tatrach boli ich osady netusim, ale to je uplne nepodstatne.
A este trocha archeologie, v Starom Smokovci nasli velkomoravsky crep, pri Strbskom plese bolo hradisko este predslovanskej Puchovskej kultury a celkom urcite je tam dalsia hromada nalezisk, o ktorych sa tam nepise.
vysoke-tatry.info/vyklad.php?…$ret

To Triops: Pár citací z průvodce Tatry vydaného slovenským nakladatelstvím Dajama: Na starých mapách sa Tatry označovali nemeckým názvom Schneeberg.Tatry zostali aj v ranom stredoveku územíe nikoho. Za panovania Arpádovcov na seba v krajine okolo Tatier narazili konkurenčné kolonizačné zájmy polských a slovenských osadníků, což uherští panovníci riešili tak, že medzi sporné strany vklinili nemeckých a flanderských osadníkov". Z toho tedy jasně vyplývá, že prvními obyvateli Tater (nikoli Podtatranské brázdy) byli němečtí a flanderští kolonisté, nikoli slovanské obyvatelstvo. A jako perličku uvedu, že první výstup na tatranský štít popsal kežmarský matematik David Frőhlich (1595 - 1648), což byl bezesporu Němec.

Samozrejme tam boli ludia aj skor, trebars Puchovska kultura, mozno aj Kelti, pripadne germanske kmene (v sucasnosti znama hrobka pri Poprade) a mozno aj dalsi, nechce sa mi hladat:)

podobne ako Triops som nasiel na stranke zuberec.sk:
„Alexandrijský astronóm a zemepisec Klaudius Ptolemaios v mapke ku dielu Geografia spomína Tatry ako Karpatés. V mapke je vyznačený tzv. Ptolemaiov chodník zo Slovenska do Poľska, ktorý viedol územím Turca a Oravy.
Slovo Tatry sa v znení Triti prvýkrát spomína v odpise zakladacej listiny pražského arcibiskupstva. Týmto odpisom cisár Henrich IV. roku 1086 potvrdzuje platnosť nezachovaného dokumentu rovnakého znenia, ktorý vydal okolo roku 970 nemecký cisár
Otto I. Názov Tatry sa vyslovuje v tejto súvislosti:

• ...usque ad montes, quibus nomen est Triti...- vo voľnom preklade: - ... až po hory, ktorých názov je Tatry...-. Dnešný názov Tatry (Tatri) je prvýkrát spomínaný v Kosmasovej Českej kronike – Chronica Boemorum – z rokov 1119-1125 a v listine krakovského a sandomírskeho vojvodu Boleslava Hanblivého z roku 1255.
  Po nemecky sa Tatry v staršej literatúre volali Schnee-Geburg, neskoršie Schneegebirge – Snežné pohorie. Po latinsky sa tatry volali Montes nivium. V prvej polovici 19.storočia sa volali tiež centrálnymi Karpatami.
  Názov tatry sa ujal natrvalo až v druhej polovici 19. storočia.“

Plus k tomu osidleniu, neboli tam nejaki ludia uz v mladsej dobe kamennej? Popripade v takych Ganovciach a okoli aj skor?