vrana to je pravda. ale zatial vsetci co tu hrdo porovnavali tieto dve trasy sli iba jednu z nich. seba neratam :-)))

Nesiel som ani jednu z tras, ale to co napisal Jano Novotny znie rozumne. Vysledok z hikeplanera mu dava za pravdu.

RC: V polské části Tater je jednosměrná pouze Orla Perć (cca 4 roky po sérri smrťáků během jedné sezóny), ostatní značené trasy jsou obousměrné. Ad náročnost tras - modrá kratší značka 3,7 km a 2 hodiny, delší trasa přes Szpiglasowou Przelecz 5,6 km a 4 hod. (bráno po S. Bronikowskiego, odtud je to už po rovině). U kratší trasy to tedy vychází na průměr 1,85 km/hod, u delší na 1,4 km/hod. Toto je bráno od Morskiego oka. Opačným směrem jsou pak časy a hodinové průměry tyto: kratší trasa 1 hod. 40 minut (2,22 km/hod), delší trasa 3 hod. 30 minut (1,6 km/hod). Jasnější důkaz o náročnosti těchto dvou variant snad už ani neexistuje, to už pomíjím to, že na delší trase jsou na rozdíl od té kratší řetězy.

honzik, ano podla mapy je to dalej a s vacsim prevysenim. ale narocnost trasy nespociva len z udajov, ktore vies vycitat z mapy. pokial chces nieco porovnavat, tak ti radim, aby si si to siel najskor prejst a podla moznosti vsetky trasy za rovnakych podmienok a oboma smermi a potom tu davaj svoje vysokoodborne rady. aj v tom case tadial chodili turisti oboma smermi, ale v mape bolo jasne oznacene ze trasa bola jednosmerna.

rc, kvoli prispevku včera 21:17 honza286 hiking.sk/…/slapu_slapes_slap… by som navrhoval nebavit sa s nim VOBEC.

no jo, asi mas pravdu peter

To Jano Novotny - ak sa pozerame len na maximalne a minimalne nadmorske vysky a casovy usek, za ktory treba trasu prejst, potom s tebou suhlasim - Kepa je lahsia. Kazdopadne kazdy, s kym som sa v Polsku o tejto ture bavila mi hovoril, ze trasa cez Szpiglasa je menej narocna - nejde len o celkove prevysenie ci retaze, ale tym ludom, ktori presli oba smery a obe trasy sa po nej jednoducho ide lepsie. :)Trasu cez Szpiglasowu Pzrelez davam len informacne ako alternativu a vychadzam z toho, co mi bolo povedane - nepresla som ju.
RC - pokial viem, trasa cez Kepu je obojsmerna. Trasa cez Szpiglaszowu przelez je od morskeho oka urcite prechodna - nikde sme nevideli nijaky zakaz. :)
Honzo, v Tvojom pripade nic prekvapive, ale nemas pravdu. V polskej casti Tatier mas jednosmeriek viac. Bol si v doline Koscielisko, takze to urcite vies. :) Orlia perc je navyse jednosmerna iba v zaciatocnom useku - a to v smere od Svinice po Koziu Przelez (s tym koncovym bodom som si nie na 100% ista, takze ked, tak ma pokojne opravte). Ak na trasu nastupujes na Granatoch, mozes sa pohybovat oboma smermi.

To Kofoluska
Dohodnime sa tak, ze to kde sa komu "ide lepsie" je individualna zalezitost. Ja to chapem tak, ze asi na tej Vasej trase su lokalne strmsie useky, co moze pre niekoho byt nepohodlne. Pre niekoho su naopak unavujuce (psychicky) zdlhave serpentiny. Je mozne, ze na Vasej trase su na chodniku vyssie "schody" (ze su kamene poukladane ako schody), kym Spiglas je rovnomernejsi. To tiez moze pripadat niekomu nepohodlne. Dalsi rozdiel moze byt v tom, ze cez Spiglasa je to zaujimavejsie a to doda ludom "silu" a chodia tade radsej.
Ale ak by sme mali narocnost vyhodnotit objektivne, tak treba vychadzat z objektivnych kriterii. Teda dlzka trasy, celkove prevysenie a pripadne technicka narocnost terenu. Podla mna vsetky tieto hladiska hovoria, ze Spiglas je "narocnejsi" - a teda pri zhodnosti vsetkych dalsich podmienok (momentalna kondicia, pocasie, atd) je pravdepodobne, ze po prechode cez Spiglasa by si bola unavenejsia ako po tej druhej trase...
A inac - nic si z nas, rypalov, co chcu mat vsetko exaktne, nerob... ;o)

Kofoluska: V Kościelecké dolině jsou jednosměrné jeskyně, ale to platí snad u každé jeskyně (i těch placených). Ad Orla Perć - úsek Zawrat - Kozi Wierch (nikoli Przelecz), u zbylé části je pouze doporučený směr (stejně jako je tomu u přechodu přes Bystrou lávku ve slovenské části Tater). A jednosměrná je ještě vrcholová část na Giewont (tam je to kvůli davům turistů). Ad náročnost variant (už naposledy) - k Wielkemu stawu nás došlo cca 35 lidí, z toho jen 6 nejzdatnějších nás šlo přes Szpiglase. A řeči lidí zpod hor bych nebral vůbec vážně, mnozí z nich totiž do hor vůbec nechodí nebo byly tak max. na Giewontu a aby neztartily tvář, jsou schopni vyloženě lhát.

kofoluska, je to pravdepodobne, lebo na novsich mapach ani v terene uz nie je nic o jednosmerke spomenute. bolo to uvedene v jednej dost starej mape, tusim bola este ceskoslovenska (alebo polska? uz ani neviem). neviem, mozno bola v nej chyba, ludia chodili oboma smermi (mozno ju robili nejaki uradnici od stola niekde z prahy :-)), nikto to nejako neriesil, ale teren bol oproti tej druhej variante o dost obtiaznejsi.

To rc
Uz mam v tom chaos... ;o)... ktora varianta je u Teba prva a ktora druha?

rc: V éře Československa byl výhradním tvůrcem map pro Slovensko VKÚ Harmanec a ten opravdu v Praze ani jinde v ČR nesídlí:). A pokud mě má paměť a znalostni neklamou, tak Harmanec se nachází na rozhraní Velké Fatry a Kremnických vrchů.

jano presne opacne ako u teba :-) ale to je vec nazoru... skratka treba zdvihnut zadok od PC a ist si to skusit tak, ako som to uz dnes spominal a potom treba hodnotit. s urcitostou viem, ze ludia s krasimi nohami ci deti mali cez kepu velke problemy

To rc
Cize je to ako som pisal nizsie (o tych "schodoch").
Osobne, ked uz sa tam dostanem, tak si asi skor zase zopakujem toho Spiglasa, zda sa mi to atraktivnejsie. Ale spytam sa mamy, ako sa jej islo cez Kepu... ;o)
(BTW - ked si pozries doslovne znenie clanku, tak tam je "na prevýšenia náročnejšiu trasu", co sa snad zhodneme, ze na prevysenie je Spiglas "narocnejsi")...

Historický názov Morskiego Oka je Rybie pleso (Rybi Staw). Počas Rakúsko-Uhorska prechádzala hranica medzi poľskou Haličou a Uhorskom hladinou Rybieho plesa, a až súd v roku 1902, ktorý dolinu Rybieho potoka (okolie Morskiego Oka) pričlenil k dnešnému Poľsku resp. vtedajšej Haliči, dal štátne hranice medzi dnešným Poľskom a Slovenskom do súčasnej podoby. Vtedajšia hranica viedla dnom doliny (Rybí potok) a z Bielovodskej doliny viedla súbežná uhorská cesta (dnes zarastená a nepoužívaná) po pravom brehu Rybieho potoka. Dnešná štátna hranica vedie Žabím hrebeňom (Zabia Grań) východne od Morskiego Oka. Aj na základe tohto sa užívajú slovenské ekvivalenty poľských pomenovaní, keďže uvedené prírodné objekty ležali na historickom území dnešného Slovenska.